→ Nikdy nelez do postele s někým, kdo je větší magor než ty… ;-)

Láska až za hrob...(příběh)

22. května 2008 v 16:37 | psychoweb.blog.cz |  Smrt
Bylo jí šestnáct let..." začínám vyprávět příběh, jenž se odehrál za dob, kdy ještě seděla v lavici.

"Jak jsem řekla.Bylo ji šestnact let. Byla to krásná holka. Kam vešla, pořád se smála, zářila jako hvězdička na nočním nebi. Nikdy se na nikoho nenaštvala, vyzařovala z ní jen dobrá nálada a na všechny byla vždy milá.

Ve třídě měla i svou nejlepší kamarádku. Byly to kamarádky na život i na smrt. Kam šly, vždy byly spolu. Nejen že měla kamarádku, ale i milujícího kluka. Moc jim to slušelo, chovali se k sobě krásně...Každý jim jejich lásku záviděl...Vlastně měla všechno, co si mohla přát...

"Vyprávím s jiskrami v očích, potom ale ztiším řeč a do očí se mi nahrnou slzy:
"Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Vešla jsem do třídy a spatřila ji sedět v lavici samotnou. Její nejlepší kamarádka si ji ani nevšimla a bavila se s nějakou jinou holkou. Podívala jsem se ji do očí, ale ona uhla pohledem, Spatřila jsem, jak se snaží zadržet pláč. Rty, které se vždy smály, se náhle nepohly.Bylo strašné ji takhle vidět, vždyt to nebyla ONA!

A tak to trvalo přesně týden. Seděla v lavici sama, kamarádka si ji ani nevšímala...Uběhl týden, kdy s nikým nepromluvila, na nikoho se nepodívala...

Jednou ráno přišla do školy a střetly jsme se v šatně. Podívala se na me a spustila: - Ona mě nechala, neřekla důvod a vykašlala se na mě. Opustila mě jako kus hadru. I on mě nechal, řekl že s ubrečenou holkou nebude, nemá náladu mě utěšovat. Rozešel se se mnou. Připadám si jako opuštěná hadrová panenka na skladu. Už mě tenhle život nebaví. Nemám pro co žít...

- To byla její poslední slova a pak ze školy utekla. Už nepřišla. Myslely jsme, že je nemocná, ale pak nás zarazil černý prapor nad okny naší školy. Do třídy vešla profesorka a oznámila nám, že spáchala sebevraždu....Vyhrkli mi slzy...Vždyť já byla poslední, se kterou mluvila!

Na pohřbu bylo mnoho lidí, nikdo se nemohl ubránit slzám...Někde v dálce jsem zahlédla JEHO! Stál tam a plakal, jenže ja ho nenáviděla, nenáviděla jsem ho za to co udělal, že ji nechal se trápit....Měl zemřít on, NE ona!" Těmito slovy ukončím své vyprávění a pustím se do pláče...Dnes ji mohlo být 19 let a mohla by být šťastná s novým přítelem a kamarády. Místo toho je už 3 roky tady pod zemí. Dívám se na její hrob, a pláču. Položím s posledními silami kytici na její hrob a odcházím.

Nikdy bych neudělala stejnou chybu jako ona před lety.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kiki:) > SB ♥ které tě má v srdííčku Kiki:) > SB ♥ které tě má v srdííčku | Web | 23. května 2008 v 16:07 | Reagovat

Hoy hoy SB♥ :)) Heleď uďála sem si novej dizajn a různě sem zkoušela vylepčit technicky blog.. :D:D Tak plís koukni a hlásni do anketky :)) Kuju Moc!! MTR! ♥♥

btw: Tyhle příběhy mě vždycky málem rozbrečí :((

2 Kiki:) > SB ♥ které tě má v srdííčku Kiki:) > SB ♥ které tě má v srdííčku | Web | 23. května 2008 v 16:43 | Reagovat

Joo to icko je 333 480 276 :)))

3 ♥♥♥MISHEL♥♥♥ ♥♥♥MISHEL♥♥♥ | Web | 23. května 2008 v 16:49 | Reagovat

Je to smutné! To byla tvoje kamarádka nebo vyprávění...napísej na blog!

Máš hezké záhlavko xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama